|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
|
|
|
Fyziologická výživa kojenců
Malá, Pavlína ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fyziologickou výživou kojenců. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části jsou rozebrána fakta týkající se novorozence, kojence a jejich potřeb. Popsány jsou základní fyziologické parametry novorozence a způsoby hodnocení stavu výživy. Práce sděluje aspekty kojení a umělé kojenecké výživy, rozvedena je problematika zavádění nemléčných příkrmů. Také informuje o rizikách alternativního stravování kojenců, problému obezity a poruchách příjmu potravy. Část praktická je zaměřena na porovnání růstových grafů sta dětí v prvním roce života, z nichž je polovina kojených a polovina živených umělými kojeneckými formulemi. Práce je zpracována kvantitativní analýzou dat. Z grafického zpracování vyplývá, že děti kojené mají nižší BMI a nižší průměrné váhové přírůstky než děti uměle živené. Statistický test ale prokázal významné rozdíly jen u dívek v 6. měsíci. Klíčová slova: kojenec, výživa, růst, kojení, náhradní mléčná výživa, příkrm, obezita
|
|
|
Postnatální výživa do 1 roku.
Prachařová, Simona ; Urbanová, Naděžda (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá postnatální výživou do jednoho roku života dítěte. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám jednotlivými nutričními hodnotami mléčné výživy, kojením a jeho pozitivním vlivem na vývoj dítěte, problematikou náhradní mléčné výživy a zaváděním jednotlivých druhů příkrmů. Praktickou část jsem věnovala uplatněním teoretických znalostí v praxi. Vyhodnocuji a zpracovávám dotazník, který jsem pro tento účel vytvořila. Zejména zde zjišťuji délku kojení, zavádění jednotlivých příkrmů a také výběr náhradní mléčné výživy. Poté jsou výsledky dotazníkového šetření dále zpracovány a interpretovány v závěru. Klíčová slova: Kojení, kojenecká výživa, náhradní mléčná výživa, příkrm
|
host ::
RSS.